14 maškarní ples s loutkou Almou a Reserl
>
download Word-Doc
Objeví se Gustav Mahler. Diriguje neviditelný orchestr. Hraje se 3. věta jeho 1. symfonie.
MAHLER Slavnostně, uměřeně, ale ne rozvláčně!
ALMA 1-3 (vstoupí do společnosti, maskované jako benátské kurtizány.) Bona sera, signor Kokoschka!
OSKAR Kdo jsou ty ženy?
GROPIUS Ty je neznáš? To jsou přece tři známé benátské kurtizány.
ALMA Slyšela jsem, že pořádáte nějakou neobvyklou slavnost.
ALMA Něco jako večírek nové domácnosti?
ALMA Kde je ta žena, na jejíž počest se pořádá tahle nádherná maškaráda?
OSKAR Tady! Tady je náš čestný host. Osobně!
RESERL představuje přítomným loutku.
ALMA Ach! Jaká nádherná loutka!
ALMA Předpokládám, že je to jedna z vašich odložených milenek?
OSKAR Kdepak. To je moje velká láska, která pominula.
ALMA Musím říct, že vypadá opravdu jako živá.
ALMA Jako věrný model.
OSKAR To není žádný model. Je to originál. Je přesně taková, jaká kdysi byla.
ALMA 1-3 Ach!… Vy s ní spíte?
OSKAR Teď už ne. Ale spával jsem.
BURCKHARD Jak vám závidím. Já jí mohl vždycky jen předčítat.
KLIMT Víc než polibek mi taky nikdy nedovolila, ale na ten stejně nikdy nezapomenu.
ZEMLINSKY Mně se nedařilo o moc líp. To poslední mi nakonec vždycky odepřela.
OSKAR Tak teď nastala vaše chvíle, přátelé! Využijte jí! Je vám k dispozici. Dělejte si s ní, co chcete, po čem jste vždy toužili – a nijak ji nešetřete! Slyšíte!! Nijak! – A teď, všichni tančí valčík!!!!!!
Hudba. Loutku všemožně trápí a nakonec jí useknou hlavu. V triumfálním průvodu muži odnášejí torzo pryč. Zlomený Oskar zůstává. Reserl se zvolna vysvlékne a zůstane stát před ním nahá.
OSKAR Reserl! Reserl!!! Už vás někdy takhle viděl muž?
RESERL Ne, můj rytmistře, takhle mě žádný muž ještě nikdy neviděl.
OSKAR Proč to tedy děláte?
RESERL Kvůli téhle zkažené ženě, která vás neustále navštěvuje ve snech a mučí vás, trýzní a trápí. Bolí mě to, když vás vidím takhle se trápit, můj rytmistře.
OSKAR Reserl, Reserl, Reserl. Můj bože! Čtete ve mně jako v otevřené knize.
RESERL Slyšíte? Ptáci už zpívají. Bude den. Za chvíli se rozední. Projdeme se po Pražské ulici, bude tam můj rytmistr a mnoho mladých, krásných děvčat. A vy na mě budete s obdivem zírat a volat a šeptat: «Podívejte se na to šťastné stvoření! Blaženost mu přímo tryská z očí! Není to krásné, jak se tulí k tomu silnému muži, který ji drží v náručí? On má veliké, smutné oči dítěte, které se vytrvale brání tomu dospět. On ji potřebuje! »
RESERL obejme OSKARA.
OSKAR Co to děláte, Reserl?
RESERL Chci být vaší poslušnou služkou, rytmistře. Jsem vám k dispozici. Tělem i duší. Životem i vlastním dechem. Já už neexistuji. Vstoupila jsem do vás, rytmistře. Dělejte si se mnou, dělejte s námi, co chcete.
OSKAR Reserl, chtěl bych, abyste vzala tenhle ubohý pytel cárů, odnesla ho do dvora a hodila na hromadu odpadků, nebo ještě lépe – spalte ho. Popel popelu, prach prachu.
RESERL Je to všechno, co pro vás můžu udělat, rytmistře?
OSKAR Ano. Obávám se, že ano.
RESERL (v naprosté zoufalosti) Tak to už nejsem vaše Reserl. Už nejsem vaše. Už se nikdy neuvidíme. Chtěl jste to tak.
Reserl prchá pryč.
OSKAR Reserl?… Reserl!!… – Přijely odpadky a odvezly za kalného svítání smutné zbytky mé nesmrtelné lásky. Ani o Reserl už nikdo nikdy neslyšel. Po druhé světové válce se říkalo, že přišla o život při bombardování Drážďan. Já tomu nevěřím. |